[:gj]Dhordo Solar Village in Kutch कच्छ का धोरडो सौर गाँव
81 રહેણાકમાં 177 કિલોવોટ સોલાર રૂફટોપ
વાર્ષિક રૂ. 16,064નો આર્થિક લાભ થશે
અમદાવાદ 2025
યુનાઇટેડ નેશનલ વર્લ્ડ ટુરિઝમ ઓર્ગેનાઇઝેશન (UNWTO) દ્વારા ‘બેસ્ટ ટુરિઝમ વિલેજ’ તરીકે પ્રતિષ્ઠિત કચ્છના ધોરડો ગામનું 100% સોલરાઇઝેશન કરવામાં આવ્યું છે.
મહેસાણાના મોઢેરા, ખેડાના સુખી અને બનાસકાંઠાના મસાલી ગામ બાદ, ધોરડો રાજ્યનું ચોથું સોલાર વિલેજ બન્યું છે.
રૂ. 16 હજારથી વધુનો લાભ
ધોરડોના 81 રહેણાંક ઘરો માટે 177 કિલોવોટની સોલાર રૂફટોપ કેપેસિટી મળશે. ગામના દરેક વીજ વપરાશકર્તાને વાર્ષિક ₹16,064 નો આર્થિક લાભ થવાનો અંદાજ છે. વાર્ષિક 2 લાખ 95 હજાર યુનિટ ઉત્પાદનની સંભાવના છે. આ યોજનાના લીધે ગ્રામજનોને વીજળીના બિલમાં બચત થવાની સાથે વાધારાના યુનિટના લીધ પણ આવક થશે. દર વર્ષે વીજળીમાં બચત અને વધારાના યુનિટના વેચાણથી રૂ. 13 લાખનો લાભ થવાની સંભાવના છે.
કેવું છે ઘોરડો
ધોરડોએ ભૂજથી લગભગ 80 કિલોમીટર દૂર આવેલું બની વિસ્તારનું છેવાડાનું ગામ છે અને તેને કચ્છના મોટા રણના ભાગરૂપ એવા સફેદ રણનું પ્રવેશદ્વાર માનવામાં આવે છે.
કચ્છના મોટા રણના મુખ પર આવેલું ધોરડોએ સફેદ રણનું પ્રવેશદ્વાર છે. વર્ષ 2005માં કચ્છ રણ સફારી સ્વરૂપે શરૂ થયેલો પાંચ દિવસનો કાર્યક્રમ હવે કચ્છ રણોત્સવ સ્વરૂપે ચાર મહિના સુધી ચાલે છે.
ધોરડોમાં પ્રવાસીઓને આકર્ષવા માટે ટેન્ટ સિટી ઊભું કરવામાં આવે છે, જેમાં કૉટેજ અને નૉન-એસી સ્વિસ કૉટેજ , તંબુ, ભૂંગા હોય છે. ભૂકંપ અને વાવાઝોડાં માટે સદી કરતાં વધુ સમયથી ભૂંગાની ડિઝાઇન સ્થાનિકોમાં પ્રચલિત છે. કુદરતી આપત્તિઓ સામે સંરક્ષણ પૂરું પાડે છે.
ચોમાસામાં દરિયાના પાણી રણવિસ્તારમાં ફરી વળે છે, વરસાદના પાણીને કારણે તેની ખારાશ ઘટી જાય છે. શિયાળામાં જેમ-જેમ પાણીનું બાષ્પીભવન થવા લાગે છે, તેમ-તેમ માટી ઉપર મીઠાનું સ્તર છતું થવા લાગે છે, જે સફેદ રણની આભા ઊભી કરે છે.
સફેદ રણના દૃશ્યની મજા માણવા માટે સહેલાણીઓ દ્વારા પૂનમનો દિવસ પસંદ કરવામાં આવે છે, જે દિવસે ચાંદનીના પ્રકાશમાં સમગ્ર વિસ્તાર ચમકે છે. આ સિવાય સૂર્યોદય અને સૂર્યાસ્ત સમયે પણ પર્યટકોની ભીડ ઉમટી પડે છે.
વૉચ ટાવર પરથી માત્ર સફેદ રણ જ દેખાય છે.
1819ના ભૂકંપ પછી સ્થાનિકોએ સંરચના અપનાવી હતી અને તે લગભગ બે સદીથી પ્રચલિત છે. વર્ષ 1956 તથા 2001ના ભયાનક ભૂકંપમાં કચ્છનાં ભૂંગા ટકી રહ્યાં હતાં.
ભૂંગાની દિવાલો વર્તુળાકાર હોય છે, જેથી તે આંચકા સહન કરી શકે છે. માટીથી લિંપેલી વાંસની દિવાલો પણ ભૂંકપ દરમિયાન છૂટી પડતી ઊર્જાના આંચકા શોષી લે છે.
જાતે શીખી-શીખીને લગભગ બે સદી પહેલાં આ ડિઝાઇન અમલમાં મૂકી હતી. કચ્છના ભૂંગાને ‘આર્કિટેક્ટ વગરના આર્કિટેક્ચર’ તરીકે ઓળખવામાં આવે છે.
તાપમાનમાં અસામાન્ય વૃદ્ધિ થાય છે, ત્યારે તે ઠંડી આપે છે અને શિયાળામાં રાત્રિના સમયે તાપમાનમાં નોંધપાત્ર ઘટાડો થાય છે, ત્યારે તે હૂંફ પૂરી પાડે છે.
ભૂંગા વિષમ આબોહવા સામે તે સ્થાનિકોને રક્ષણ આપે છે.
ગાર-માટી, વાંસ, લાકડાં અને કાથીનો ઉપયોગ કરીને ભૂંગાનું નિર્માણ કરવામાં આવે છે. એક સાંકડો દરવાજો અને એક-બે બારીઓ હોય છે.
છત માટે શંકુ આકાર આપવામાં આવે છે. જ્યારે ગાયના છાણ અને માટીથી તળિયું બનાવવામાં આવે છે.
ભૂંગાની અંદર તથા બહારની બાજુએ ચીકણી માટીથી ભાતીગળ ડિઝાઇનો ઉપસાવવામાં આવે છે. ચિત્રો પણ દોરવામાં આવે છે. દર વર્ષે દિવાળી પહેલાં ઘરની સ્ત્રીઓ ભૂંગા ઉપર નવું લીંપણ કરે છે તથા ચિત્રો-ડિઝાઇનો તૈયાર કરે છે.
ગ્રામજનોના જીવનમાં જોવા મળતી સદીઓ જૂની સ્થાનિક સંસ્કૃતિ ઝલક અને ગ્રામજનોની ટકાઉ જીવનશૈલીની રીતો આવે છે.
વિશ્વસ્તરે નામના મેળવી છે. કચ્છ જિલ્લાના સરહદી અને છેવાડાના ધોરડો, ખાવડા, હોડકો, ભિરંડીયારા જેવા ગામો છે.
ગ્રામ પંચાયતના સરપંચ સહિત તમામ સભ્યો સાથે સર્વ સંમતિથી બિનહરીફ ચૂંટાયા છે .
દરેક ઘરમાં ઘરેલું ઉપયોગ માટે પાણીના નળનું છે. ગામમાં 81000 કયુબિક મીટર પાણીની ક્ષમતા વાળા 2 તળાવ છે. ફિલ્ટરેશન પ્લાન્ટ છે. 30,000 લીટરની ક્ષમતાનું પાણીનો ટાંકો છે.
66 kv નું પાવર સબ સ્ટેશન, ટેલી કોમ્યુનિકેશન માટે નેટવર્ક
હેલ્થ એન્ડ વેલનેસ સેન્ટર , શાળા, સોલાર સ્ટ્રીટ લાઈટ, સીસી રોડ, ઘડુલી સાંતલપુર નેશનલ હાઈ વે, રોડ ટુ હેવન ઉપરાંત ગામમાં 66 kv નું પાવર સબ સ્ટેશન છે. 4G નેટવર્ક, ટેલિફોન એક્સચેન્જ, બ્રોડબેન્ડની સુવિધાઓ છે.[:en]177 kW of solar rooftop solar panels in 81 residential homes
Annual economic benefit of ₹16,064
Ahmedabad 2025
Dhordo village in Kutch, ranked as the ‘Best Tourism Village’ by the United Nations World Tourism Organization (UNWTO), has become 100% solar powered.
Dhordo has become the fourth solar village in the state, after Modhera in Mehsana, Sukhi in Kheda, and Masali village in Banaskantha.
Benefits of over ₹16,000
Solar rooftop solar panels with a capacity of 177 kW will be installed in 81 residential homes in Dhordo. It is estimated that each electricity consumer in the village will receive an annual economic benefit of ₹16,064. The potential for annual electricity generation is 295,000 units. This scheme will save villagers on electricity bills and generate income from the increased number of units. The annual profit from electricity savings and the sale of additional units is expected to be ₹1.3 million.
What is Ghordo?
Dhordo, the last village in the Bani region, located about 80 kilometers from Bhuj, is considered the gateway to the White Rann, part of the Great Rann of Kutch.
Located at the mouth of the Great Rann of Kutch, Dhordo is the gateway to the White Rann. What began as the Kutch Rann Safari in 2005, a five-day event now runs for four months as the Kutch Rann Utsav.
A tent city is being established in Dhordo to attract tourists, featuring cottages and non-AC Swiss cottages, tents, and huts. The Bhunga design has been popular among locals for over a century, as it resists earthquakes and storms. It provides protection against natural disasters.
During the monsoon, seawater flows back into the desert, reducing its salinity due to rainwater. As the water evaporates in winter, a layer of salt forms on the soil, creating the appearance of a white desert.
Tourists choose the full moon to enjoy the view of the white desert, when the entire area is illuminated by moonlight. Additionally, crowds of tourists also throng during sunrise and sunset.
The watchtower overlooks the white desert.
Locals adopted this structure after the 1819 earthquake, and it has remained popular for nearly two centuries. Bhunga in Kutch survived the devastating earthquakes of 1956 and 2001.
The Bhunga’s walls are circular, so they can withstand tremors. The bamboo walls, covered with mud, also absorb the energy released during an earthquake.
I personally learned and implemented this design nearly two centuries ago. The Bhunga of Kutch is known as “architecture without an architect.”
It provides coolness during unusually high temperatures and warmth during winter nights.
The Bhunga protects the local people from the harsh climate.
The Bhunga is made from mud, bamboo, wood, and thatch. It has a narrow door and a couple of windows.
The roof is conical, while the underside is made from cow dung and clay.
Intricate designs are created inside and outside the Bhunga using sticky clay. Paintings are also made. Every year before Diwali, the women of the household apply new glue to the Bhunga and create the design.
The centuries-old local culture and sustainable lifestyle reflected in the lives of the villagers are reflected.
It has gained worldwide fame. Villages like Dhordo, Khavda, Hodko, and Bhirandiyara are located on the border and outskirts of Kutch district.
The village panchayat sarpanch is elected unanimously by all members.
Every household has a water tap for domestic use. The village has two lakes with a water capacity of 81,000 cubic meters. There is also a filtration plant and a water tank with a capacity of 30,000 liters.
66 kV power substation, telecommunication network
In addition to a health and wellness center, school, solar street lights, CC road, Ghadauli Santalpur National Highway, Road to Heaven, and a 66 kV power substation, the village also has 4G network, telephone exchange, and broadband facilities.[:hn]81 आवासीय घरों में 177 किलोवाट की सौर छत
₹16,064 का वार्षिक आर्थिक लाभ
अहमदाबाद 2025
कच्छ का धोरडो गाँव, जिसे संयुक्त राष्ट्र विश्व पर्यटन संगठन (UNWTO) द्वारा ‘सर्वश्रेष्ठ पर्यटन गाँव’ का दर्जा दिया गया है, 100% सौर ऊर्जा से सुसज्जित हो गया है।
मेहसाणा के मोढेरा, खेड़ा के सुखी और बनासकांठा के मसाली गाँव के बाद, धोरडो राज्य का चौथा सौर गाँव बन गया है।
₹16,000 से अधिक का लाभ
धोरडो के 81 आवासीय घरों में 177 किलोवाट की सौर छत क्षमता की सौर छत स्थापित की जाएगी। अनुमान है कि गाँव के प्रत्येक बिजली उपभोक्ता को ₹16,064 का वार्षिक आर्थिक लाभ होगा। सालाना 2 लाख 95 हज़ार यूनिट बिजली उत्पादन की संभावना है। इस योजना से ग्रामीणों को बिजली के बिलों में बचत होगी और बढ़ी हुई यूनिट से आय भी होगी। हर साल बिजली की बचत और अतिरिक्त इकाइयों की बिक्री से 13 लाख रुपये का मुनाफ़ा होने की संभावना है।
घोरडो क्या है?
धोरडो, बानी क्षेत्र का अंतिम गाँव है, जो भुज से लगभग 80 किलोमीटर दूर स्थित है और इसे सफेद रण का प्रवेश द्वार माना जाता है, जो कच्छ के महान रण का हिस्सा है।
कच्छ के महान रण के मुहाने पर स्थित धोरडो, सफेद रण का प्रवेश द्वार है। वर्ष 2005 में कच्छ रण सफारी के रूप में शुरू हुआ पाँच दिवसीय कार्यक्रम अब कच्छ रणोत्सव के रूप में चार महीने तक चलता है।
पर्यटकों को आकर्षित करने के लिए धोरडो में एक टेंट सिटी बसाई जा रही है, जिसमें कॉटेज और बिना एसी वाले स्विस कॉटेज, टेंट और झोपड़ियाँ हैं। भुंगा का डिज़ाइन भूकंप और तूफ़ान के लिए एक सदी से भी ज़्यादा समय से स्थानीय लोगों के बीच लोकप्रिय रहा है। यह प्राकृतिक आपदाओं से सुरक्षा प्रदान करता है।
मानसून के दौरान, समुद्र का पानी वापस रेगिस्तान में बह जाता है, वर्षा जल के कारण इसका खारापन कम हो जाता है। सर्दियों में जैसे-जैसे पानी वाष्पित होने लगता है, मिट्टी पर नमक की एक परत जमने लगती है, जिससे सफ़ेद रेगिस्तान का आभास होता है।
सफ़ेद रेगिस्तान के नज़ारे का आनंद लेने के लिए पर्यटक पूर्णिमा का दिन चुनते हैं, जिस दिन पूरा इलाका चाँदनी में जगमगा उठता है। इसके अलावा, सूर्योदय और सूर्यास्त के समय भी पर्यटकों की भीड़ उमड़ती है।
वॉच टावर से सिर्फ़ सफ़ेद रेगिस्तान ही दिखाई देता है।
1819 के भूकंप के बाद स्थानीय लोगों ने इस संरचना को अपनाया और यह लगभग दो शताब्दियों से लोकप्रिय है। कच्छ का भुंगा 1956 और 2001 के भयानक भूकंपों से बच गया।
भुंगा की दीवारें गोलाकार हैं, इसलिए वे झटकों को झेल सकती हैं। मिट्टी से ढकी बाँस की दीवारें भूकंप के दौरान निकलने वाली ऊर्जा के झटकों को भी सोख लेती हैं।
यह डिज़ाइन लगभग दो शताब्दी पहले मैंने खुद सीखकर लागू किया था। कच्छ के भुंगा को ‘बिना वास्तुकार की वास्तुकला’ के रूप में जाना जाता है।
जब तापमान में असामान्य वृद्धि होती है, तो यह ठंडक प्रदान करता है और जब सर्दियों में रात में तापमान काफी गिर जाता है, तो यह गर्मी प्रदान करता है।
भुंगा स्थानीय लोगों को कठोर जलवायु से बचाता है।
भुंगा मिट्टी, बाँस, लकड़ी और छप्पर से बनाया जाता है। इसमें एक संकरा दरवाज़ा और एक-दो खिड़कियाँ होती हैं।
छत को शंक्वाकार आकार दिया जाता है। जबकि नीचे का हिस्सा गोबर और मिट्टी से बनाया जाता है।
भुंगा के अंदर और बाहर चिपचिपी मिट्टी से जटिल डिज़ाइन बनाए जाते हैं। चित्र भी बनाए जाते हैं। हर साल दिवाली से पहले, घर की महिलाएँ भुंगा पर नया गोंद लगाती हैं और चित्र-डिज़ाइन तैयार करती हैं।
ग्रामीणों के जीवन में दिखाई देने वाली सदियों पुरानी स्थानीय संस्कृति और ग्रामीणों की स्थायी जीवनशैली की झलक मिलती है।
दुनिया भर में प्रसिद्धि प्राप्त कर चुका है। कच्छ जिले के सीमावर्ती और बाहरी इलाकों में धोरडो, खावड़ा, होडको, भिरंडियारा जैसे गाँव हैं।
ग्राम पंचायत का सरपंच सभी सदस्यों की सर्वसम्मति से निर्विरोध चुना जाता है।
हर घर में घरेलू उपयोग के लिए पानी का नल है। गाँव में 81,000 घन मीटर पानी की क्षमता वाली दो झीलें हैं। एक निस्पंदन संयंत्र भी है। 30,000 लीटर पानी की क्षमता वाली एक टंकी भी है।
66 केवी पावर सब-स्टेशन, दूरसंचार नेटवर्क
स्वास्थ्य एवं आरोग्य केंद्र, स्कूल, सोलर स्ट्रीट लाइट, सीसी रोड, घड़ौली संतालपुर राष्ट्रीय राजमार्ग, रोड टू हेवन, 66 केवी पावर सब-स्टेशन के अलावा, गाँव में 4जी नेटवर्क, टेलीफोन एक्सचेंज और ब्रॉडबैंड की सुविधाएँ भी हैं।[:]
