[:gj]વર્ષે 1 લાખ દેશી ગાય ઘટી, 47 લાખ બળદ ગુમ, ગાયને રૂ.900ની સહાય કામ ન આવી[:en]1 lakh desi cows reduced in one year in Gujarat, 47 lakh bulls missing, Rs 900 assistance per cow don’t work [:hn]गुजरात में एक साल में 1 लाख देसी गाय कम हुंई, 47 लाख बैल गायब, प्रति गाय 900 रुपये की सहायता भी काम नहीं आई[:]

[:gj]1 lakh desi cows reduced in one year in Gujarat, 47 lakh bulls missing, Rs 900 assistance per cow don’t work, गुजरात में एक साल में 1 लाख देसी गाय कम हुंई, 47 लाख बैल गायब, प्रति गाय 900 रुपये की सहायता भी काम नहीं आई


દિલીપ પટેલ
ગાંધીનગર, 25 એપ્રિલ 2023
ગાય આધારિત પ્રાકૃતિક ખેતી અને ગાય માટે ભાજપની હિંદુ વિચારધારા ધરાવતી સરકાર મોટું અભિયાન શરૂ કરી રહી છે. પણ ધરતી પરની સ્થિતી કંઈક જૂદી છે. પ્રાકૃતિક ખેતી માટે દેશી ગાય માટે રૂ.900ની સવસીડી આપે છે. પણ તે 4 ટકા માંડ થાય છે. દેશી અને શંકર મળીને ગૌ વંશ 2012માં 1 કરોડ હતા તે 2019માં 96 લાખ 43 હજાર થઈ ગયા છે. જેમાં બળદ 20 લાખ અને ગાય 67 લાખ 66 હજાર છે. આમ બળદો 47 લાખ ગુમ છે.

પશુ ઘટ્યા ને દૂધ વધ્યું
2012માં દૂધનું ઉત્પાદન 9.81 કરોડ કિલો હતું, જે 2019માં વધીને 14.50 કરોડ લિટર થઈ ગયું હતું. ગાય ઘટી તો દૂધનું ઉત્પાદન કઈ રીતે વધી શકે. ભેસોની સંખ્યા પણ એટલી વધી નથી.

દેશી ગાયો ઘટી
બીજું એ કે દેશી ગાયો 2012માં 50 લાખ 32 હજાર હતી તે 7 વર્ષમાં 2019માં ઘટીને 43 લાખ 77 હજાર થઈ ગઈ હતી. 6 લાખ 55 હજાર ગાયો ઘટી ગઈ હતી. વર્ષે 1 લાખ દેશી ગાયો ઓછી થઈ રહી છે. તે હિસાબે 2023માં દેશી ગાયની સંખ્યા 40 લાખ થઈ ગઈ હોઈ શકે છે.

દેશી બળદો ગુમ
ગાયો બચ્ચાને જન્મ આપે છે તેમાં વાછરડાનો જન્મદર વધું હોય છે. તે હિસાબે આજે 40 લાખથી વધારે દેશી બળદ કે આખલા હોવા જોઈતા હતા. પણ 2019માં માત્ર 18 લાખ 50 હજાર હતા. જે 2012માં 30 લાખ 25 હજાર હતા. 2023માં 16 લાખ બળદ માંડ હશે આમ 50 ટકા બળદ 7 વર્ષમાં ઘટી ગયા. જે કાંતો છાત પીતા કરાયા છે કાંતો કતલ ખાને ગયા છે.
આમ ગાયની સરખામણીએ 40 લાખ બળદની સામે માત્ર 16 લાખ છે. બાકીના 24 લાખ બળદો ગુમ છે. તે ક્યાં ગયા ? તેનો કોઈ જવાબ સરકાર આપતી નથી.

શંકર ગાયો
દેશી ગાયોની સામે શંકર કે ક્રોસ બ્રિડ ગાયો 2012માં 17 લાખ 34 હજાર હતી તે 2019માં વધીને 32 લાખ 70 હજાર થઈ ગઈ હતી. શંકર ગાયોના બળદો 1 લાખ 92 હજાર હતા તે ઘટીને 1 લાખ 36 હજાર થયા છે.

પ્રાકૃતિક ખેતી અંગે પણ આખું ભારત ગુજરાત પાસેથી પ્રેરણા લે એ હેતુથી ગુજરાતમાં પ્રાકૃતિક ખેતી માટે ‘મિશન મૉડ’ પર કામ શરૂ કરવામાં આવ્યું છે. ગુજરાતના સ્થાપના દિવસ; 1 મેથી ગ્રામીણ કક્ષાએથી શરૂ થનારા પ્રાકૃતિક કૃષિ અભિયાન વિશે વિસ્તૃત માર્ગદર્શન આપ્યું હતું.

ડાંગ જિલ્લો સંપૂર્ણ પ્રાકૃતિક ખેતી કરતો જિલ્લો છે. આખું ગુજરાત રાજ્ય સંપૂર્ણ પ્રાકૃતિક કૃષિ કરતું રાજ્ય બને તેવું બની શકે.

પ્રાકૃતિક ખેતી કરતા ખેડૂતોને તેમના ઉત્પાદનો માટે યોગ્ય માર્કેટ મળી રહે એ માટે ગ્રામ્ય કક્ષાએ, તાલુકા કક્ષાએ અને જિલ્લા કક્ષાએ અઠવાડિયામાં બે દિવસ ખાસ માર્કેટની વ્યવસ્થા ઊભી કરવા તેમને સૂચના આપી હતી. શ્રેષ્ઠ પ્રાકૃતિક ખેતી કરતા ખેડૂતના ખેતર-વાડીની અઠવાડિયામાં એક વખત મુલાકાત લેવા પણ તેમણે કલેકટર્સ-ડીડીઓને અનુરોધ કર્યો હતો.

1 મે 2023થી ગુજરાત રાજ્યના સ્થાપના દિવસથી રાજ્યના 14,455 ગ્રામ પંચાયત વિસ્તારોના ખેડૂતોને ગામમાં તાલીમ અપાશે. 10 ગામોના એક એવા 1473 ક્લસ્ટર્સ બનાવાયા છે. 10 ગામ પૈકીના જ કોઈ ગામમાં પ્રાકૃતિક ખેતી કરતા નિપૂણ ખેડૂત; કે જેને રાજ્ય સરકારે વિશેષ તાલીમ આપીને ‘માસ્ટર ટ્રેઈનર’ બનાવ્યા છે તે અને સાથે આત્મા-કૃષિ વિભાગના એક નિષ્ણાત પ્રતિનિધિ, બંને પોતાને ફાળવાયેલા દસ ગામોમાં ખેડૂતોને વિનામૂલ્યે પ્રાકૃતિક ખેતીની તાલીમ આપશે.

બૅક ટુ નેચરનો ઉકેલ પ્રકૃતિ પાસે જ છે. કોઈ પણ વયે ગંભીર રોગો જોવા મળી રહ્યા છે. રાસાયણિક ખાતર અને પેસ્ટીસાઈડ્સના વધુ ઉપયોગથી સ્વાસ્થ્ય સામે ગંભીર પ્રશ્નો સર્જાયા છે. આવી સ્થિતિમાં પ્રાકૃતિક ખેતી પદ્ધતિ અત્યંત જરૂરી છે. પ્રાકૃતિક ખેતી પદ્ધતિ અપનાવવાથી રાજ્યના પ્રજાજનોને અનેક મોટા લાભ થશે તે નિશ્ચિત છે.

દેશી ગાય આધારિત પ્રાકૃતિક ખેતી માટે ખેડૂતોને-પશુપાલકોને પ્રોત્સાહિત કરવા દેશી ગાયના નિભાવ માટે રાજ્ય સરકાર પ્રતિમાસ રૂ.900 આપે છે. પણ કેટલી ગાયોને આપવામાં આવે છે તે અંગે સરકારે જાહેર કર્યું નથી. વર્ષે રૂ.10 હજાર 800 આપવામાં આવે છે. સરકારે 2022-23માં 213 કરોડ રૂપિયા ફાળવેલા હતા. તેનો મતલબ એ થયો તે બે લાખ ગાયોના માલિકોને આપવામા આવે છે.
સરકારની ખોખલી નીતિ કેવી છે તે તેના નાણાની ફાળવણી પરથી થાય છે. 213 કરોડની જોગવાઈ ઘટાડીને 198 કરોડ કરી દેવાઈ. તેમાં ખર્ચ કેટલું કર્યું તે સરકારે જાહેર કર્યું નથી. આ વર્ષે 2023-24માં પણ એટલી જ જોગવાઈ કરી છે. તેનો સીધો મતલબ એ થયો કે સરકાર પોતે 1 લાખ 97 હજાર 750 ગાયો માટે જ સહાય ચાલુ રાખવા માંગે છે. તેનાથી વધારે ખેડૂતોને પ્રાકૃતિક ખેતી વધારવા માંગતી નથી. 2022ના અંતમાં 1 લાખ 84 હજાર 521 પશુપાલકોને રૂ.179 કરોડ 35 લાખ સહાય કરી હતી.
એગ્રિકલ્ચર ટેકનોલોજી મેનેજમેન્ટ એજન્સી – આત્મા – દ્વારા યોજનાનો અમલ થાય છે.
2021-22માં યોજના શરૂ કરી 2013 કરોડની જોગવાઈ કરી હતી.
2022-23માં જોગવાઈ 213.57 કરોડ કરવામાં આવી હતી.
2022-23માં સુધારેલો અંદાજ 198.48 કરોડ કરી દેવાયો હતો.
2023-24માં જોગવાઈ 213.57 કરોડ કરી છે.

ગુજરાતમાં દેશી ગાયોની સંખ્યા 43 લાખ 77 હજાર ગાયો છે. તેમાંથી માત્ર 1 લાખ 84 હજારને જ રૂ.900ની સહાય આપવામાં આવે છે. જે 4 ટકા જેવી ગાય થાય છે.

ગાય પાછળ ખર્ચ વધારે છે પણ ડાંગ જિલ્લાને સંપુર્ણ પ્રાકૃતિક ખેતી માટે પસંદ કરાયો છે પણ સંપૂર્ણ રસાયણ મુક્ત ડાંગ જિલ્લાના માત્ર 13 હજાર 480 ખેડૂતોને રૂ.6 કરોડ 89 લાખ ચૂકવાયા છે. ડાંગ જિલ્લો જો 100 ટકા પ્રાકૃતિક ખેતીનો બની ગયો હોય તો ત્યાં 25 હજાર ગાયોને ગયા વર્ષે કૃત્રિમ ગર્ભધાન કરવામાં આવી હતી.

ગુજરાત પ્રાકૃતિક કૃષિ વિકાસ બોર્ડ બનાવવા માટે રૂ.60 કરોડની જોગવાઈ કરી હતી.

ગુજરાતના 70% ગામડામાં ઓપ્ટિકલ ફાઇબર નેટવર્કનો ઉપયોગ ખેડૂતોએ ઉપયોગ કરે છે.

રાજ્યના મુખ્ય સચિવ રાજકુમારે કહ્યું હતું કે, પ્રાકૃતિક ખેત પેદાશોને વધુ સારું માર્કેટ મળી રહે અને વધુ ખરીદશક્તિ ધરાવતા ગ્રાહકો સુધી પ્રાકૃતિક ખેત પેદાશો પહોંચી શકે એ માટે સપ્લાય ચેનની સુદ્રઢ અને સુયોગ્ય વ્યવસ્થા કરવા કલેકટર્સ-ડીડીઓને તેમણે સૂચન કર્યું હતું.
તેનો મતલબ કે ગુજરાતમાં હજું પ્રાકૃત્તિક ખેતી માટે બજાર માળખુ બન્યું નથી.

કૃષિ અને ખેડૂત કલ્યાણ વિભાગના અધિક મુખ્ય સચિવ એ. કે. રાકેશે કહ્યું હતું કે, ગુજરાતમાં અત્યારે 4 લાખ 32 હજાર ખેડૂતો પ્રાકૃતિક ખેતી કરી રહ્યા છે. રાજ્ય સરકારે 12 લાખ 36 હજાર ખેડૂતોને પ્રાકૃતિક ખેતીની તાલીમ આપી છે. 1 લાખ 86 હજાર ખેડૂતોને દેશી ગાય આધારિત પ્રાકૃતિક ખેતી કરવા ગાયના નિભાવ માટે રાજ્ય સરકાર મહિને રૂ.900 આપી રહી છે. ડાંગ ઉપરાંત દેવભૂમિ દ્વારકા, નર્મદા, ગીર સોમનાથ અને આણંદ જિલ્લામાં પ્રમાણમાં વધુ ખેડૂતો પ્રાકૃતિક ખેતી કરતા થયા છે.[:en]Dilip Patel
Gandhinagar, 25 April 2023
The Hindu ideology government of BJP is starting a big campaign for cow based natural farming and cows. But the situation on earth is somewhat different. Subsidy of Rs 900 per indigenous cow for natural farming. But it is barely 4 per cent. In 2012, including Desi and Shankar, the cow dynasty was 1 crore, which has increased to 96 lakh 43 thousand in 2019. In which there are 20 lakh bulls and 67 lakh 66 thousand cows. In this way 47 lakh bulls are missing.

Cattle decreased and milk increased
Milk production was 9.81 crore kg in 2012, which increased to 14.50 crore liters in 2019. How will milk production increase if cows are less? The number of pharmacists has also not increased that much.

native cow fell
Secondly, the number of indigenous cows in 2012 was 50 lakh 32 thousand, which decreased to 43 lakh 77 thousand in 2019 in 7 years. 6 lakh 55 thousand cows have decreased. One lakh indigenous cows are decreasing every year. On that account, the number of indigenous cows may increase to 40 lakhs in 2023.

native bulls are missing
Calf birth rates are high in cows that give birth to calves. According to that today there should have been more than 40 lakh indigenous bulls or bullocks. But in 2019 it was only 18 lakh 50 thousand. Which was 30 lakh 25 thousand in 2012. There will be hardly 16 lakh bulls in 2023, in this way 50 percent of the bulls will be reduced in 7 years. Those who are either intoxicated with alcohol or have been murdered.
Thus there are only 16 lakhs of cows as against 40 lakhs of oxen. The remaining 24 lakh bulls are missing. Where did he go? The government is not giving any answer.

Shankar sang
Shankar or hybrid breed cows increased to 32 lakh 70 thousand in 2019 in comparison to native cows in 2012. The number of Shankar cows and bulls has decreased from one lakh 92 thousand to one lakh 36 thousand.

Regarding natural farming, work has been started on ‘Mission Mode’ for natural farming in Gujarat, with the aim that the whole of India should take inspiration from Gujarat. Foundation Day of Gujarat; Gave detailed guidance about the natural farming campaign starting from May 1 at the village level.

Dang district is purely natural farming district. The entire state of Gujarat can become a completely natural farming state.

Instructions have been given to establish special market arrangements at village level, taluka level and district level for two days in a week so that the farmers doing organic farming get proper market for their produce. He also requested the Collectors-DDOs to visit the farm-wadis of the best organic farming farmers once a week.

From May 1, 2023, the foundation day of Gujarat state, farmers from 14,455 gram panchayat areas of the state will be trained in villages. 1473 clusters of 10 villages have been formed. 10 skilled farmers doing organic farming in any village; Both of them have been given special training by the state government as ‘master trainers’, as well as an expert representative of self-agriculture department will provide free organic farming training to the farmers in the allotted ten villages.

Back to nature solution is with nature itself. Serious diseases can be seen at any age. Excessive use of chemical fertilizers and pesticides has created serious health problems. In such a situation, the method of natural farming is very important. It is certain that the people of the state will be greatly benefited by adopting natural farming methods.

In order to encourage farmers-herders for natural farming based on indigenous cow, the state government gives 900 rupees per month for the maintenance of indigenous cow. But the government has not disclosed how many cows are given. 10 thousand 800 is given per year. The government had allocated Rs 213 crore in 2022-23. Means it is given to the owners of two lakh cows.
How hollow is the government’s policy depends on the allocation of its funds. The provision of 213 crores was reduced to 198 crores. The government has not disclosed how much it spent. This year also the same provision has been made in 2023-24. This simply means that the government itself wants to continue supporting only 1 lakh 97 thousand 750 cows. More than this, the farmers do not want to increase natural farming. At the end of the year 2022, assistance of Rs 179 crore 35 lakh was given to 1 lakh 84 thousand 521 cattle rearers.
The scheme is implemented by the Agricultural Technology Management Agency – ATMA.
A provision of 2013 crore has been made for starting the scheme in 2021-22.
A provision of 213.57 crore was made in 2022-23.
The revised estimate for 2022-23 was 198.48 crores.
A provision of 213.57 crore has been made in 2023-24.

The number of native cows in Gujarat is 43 lakh 77 thousand. Out of these, only 1 lakh 84 thousand have been given assistance of Rs 900. Which is like 4 percent.

Expenditure on cow is high but Dang district has been selected for complete natural farming but only 13 thousand 480 farmers of Dang district have been paid Rs 6 crore 89 lakh completely chemical free. Artificial insemination of 25 thousand cows was done last year on 100 percent natural farming in Dang district.

A provision of Rs 60 crore was made for the establishment of the Gujarat Natural Agriculture Development Board.

Optical fiber network is used by farmers in 70% of Gujarat’s villages.

State Chief Secretary Rajkumar said that he has directed the Collectors-DDOs to ensure proper and high quality of the supply chain.

Suggested to make proper arrangements so that natural agricultural products can get better market and natural agricultural products can reach consumers with more purchasing power.
That is, there is no market structure for organic farming in Gujarat yet.

Additional Chief Secretary, Agriculture and Farmers Welfare Department. K. Rakesh told that at present four lakh 32 thousand farmers are doing natural farming in Gujarat. The state government has given training in organic farming to 12 lakh 36 thousand farmers. The state government is giving Rs 900 per month to 1 lakh 86 thousand farmers for the maintenance of cows for doing natural farming based on indigenous cows. Apart from Dang, relatively more farmers are practicing organic farming in Devbhoomi Dwarka, Narmada, Gir Somnath and Anand districts.[:hn]दिलीप पटेल
गांधीनगर, 25 अप्रैल 2023
भाजपा की हिंदू विचारधारा वाली सरकार गाय आधारित प्राकृतिक खेती और गायों के लिए एक बड़ा अभियान शुरू कर रही है। लेकिन पृथ्वी पर स्थिति कुछ भिन्न है। प्राकृतिक खेती के लिए प्रति देशी गाय 900 रुपये की सब्सिडी। लेकिन यह बमुश्किल 4 फीसदी है। देसी और शंकर मिलाकर 2012 में गौ वंश 1 करोड़ था, जो 2019 में बढ़कर 96 लाख 43 हजार हो गया है। जिसमें 20 लाख बैल और 67 लाख 66 हजार गाय हैं। इस तरह 47 लाख बैल गायब हैं।

मवेशी घटे और दूध बढ़ा
2012 में दूध उत्पादन 9.81 करोड़ किलो था, जो 2019 में बढ़कर 14.50 करोड़ लीटर हो गया। गाय कम होंगी तो दूध उत्पादन कैसे बढ़ेगा? भेषजों की संख्या भी उतनी नहीं बढ़ी है।

देशी गाय कम हुंई

दूसरी बात 2012 में देशी गायों की संख्या 50 लाख 32 हजार थी जो 7 साल में 2019 में घटकर 43 लाख 77 हजार हो गई। 6 लाख 55 हजार गायें कम हुई। हर साल एक लाख देसी गाय कम हो रही हैं। उस खाते में, 2023 में देशी गायों की संख्या बढ़कर 40 लाख हो सकती है।

देशी बैल गायब हैं
बछड़ों को जन्म देने वाली गायों में बछड़ा जन्म दर अधिक है। उस हिसाब से आज 40 लाख से ज्यादा देशी बैल या बैल होने चाहिए थे। लेकिन 2019 में यह 18 लाख 50 हजार ही थी। जो 2012 में 30 लाख 25 हजार थी। 2023 में बमुश्किल 16 लाख बैल होंगे, इस तरह 7 साल में 50 फीसदी बैल कम हो जाएंगे। जो या तो शराब के नशे में धुत हों या कत्ल कर दिए गए हों।
इस प्रकार गायों की तुलना में 40 लाख बैलों के मुकाबले केवल 16 लाख हैं। बाकी 24 लाख बैल गायब हैं। कहाँ गया? सरकार कोई जवाब नहीं दे रही है।

संकर – हाईब्रिड गाय
देशी गायों की तुलना में 2012 में संकर नस्ल की गायें 2019 में बढ़कर 32 लाख 70 हजार हो गईं। शंकर गायों के बैलों की संख्या एक लाख 92 हजार से घटकर एक लाख 36 हजार रह गई है।

प्राकृतिक खेती को लेकर गुजरात में प्राकृतिक खेती के लिए ‘मिशन मोड’ पर काम शुरू किया गया है, इस उद्देश्य से कि पूरा भारत गुजरात से प्रेरणा ले। गुजरात का स्थापना दिवस; 1 मई से ग्राम स्तर पर प्रारंभ होने वाले प्राकृतिक कृषि अभियान के बारे में विस्तार से मार्गदर्शन दिया।

डांग जिला विशुद्ध रूप से प्राकृतिक खेती वाला जिला है। पूरा गुजरात राज्य पूरी तरह से प्राकृतिक कृषि वाला राज्य बन सकता है।

जैविक खेती करने वाले किसानों को उनकी उपज के लिए उचित बाजार मिले इसके लिए ग्राम स्तर, तालुका स्तर और जिला स्तर पर सप्ताह में दो दिन विशेष बाजार व्यवस्था स्थापित करने के निर्देश दिए हैं. उन्होंने कलेक्टरों-डीडीओ से भी अनुरोध किया कि वे सप्ताह में एक बार सर्वश्रेष्ठ जैविक खेती करने वाले किसानों की फार्म-वाड़ियों का दौरा करें।

1 मई 2023 से, गुजरात राज्य के स्थापना दिवस से, राज्य के 14,455 ग्राम पंचायत क्षेत्रों के किसानों को गांवों में प्रशिक्षित किया जाएगा। 10 गांवों के 1473 क्लस्टर बनाए गए हैं। किसी भी गाँव में जैविक खेती करने वाले 10 कुशल किसान; इन दोनों को राज्य सरकार ने ‘मास्टर ट्रेनर’ के रूप में विशेष प्रशिक्षण दिया है, साथ ही आत्म-कृषि विभाग के एक विशेषज्ञ प्रतिनिधि को आवंटित दस गांवों में किसानों को मुफ्त में जैविक खेती का प्रशिक्षण देंगे.

बैक टू नेचर सॉल्यूशन प्रकृति के पास ही है। गंभीर बीमारियां किसी भी उम्र में देखने को मिल जाती हैं। रासायनिक उर्वरकों और कीटनाशकों के अत्यधिक उपयोग ने स्वास्थ्य संबंधी गंभीर समस्याएं पैदा कर दी हैं। ऐसे में प्राकृतिक खेती का तरीका बहुत जरूरी है। यह तय है कि प्राकृतिक खेती के तरीकों को अपनाने से राज्य के लोगों को काफी फायदा होगा।

देशी गाय पर आधारित प्राकृतिक खेती के लिए किसानों-पशुपालकों को प्रोत्साहित करने के लिए राज्य सरकार देशी गाय के रखरखाव के लिए प्रति माह 900 रुपये देती है। लेकिन सरकार ने यह खुलासा नहीं किया है कि कितनी गायें दी जाती हैं। 10 हजार 800 प्रति वर्ष दिया जाता है। सरकार ने 2022-23 में 213 करोड़ रुपए आवंटित किए थे। यानी दो लाख गायों के मालिकों को दिया जाता है।
सरकार की नीति कितनी खोखली है यह उसके धन के आवंटन पर निर्भर करता है। 213 करोड़ के प्रावधान को घटाकर 198 करोड़ कर दिया गया। सरकार ने यह खुलासा नहीं किया है कि उसने कितना खर्च किया। इस साल 2023-24 में भी यही प्रावधान किया गया है। इसका सीधा मतलब यह है कि सरकार खुद सिर्फ 1 लाख 97 हजार 750 गायों के लिए समर्थन जारी रखना चाहती है. इससे भी बड़ी बात यह है कि किसान प्राकृतिक खेती को बढ़ाना नहीं चाहते हैं। वर्ष 2022 के अंत में 1 लाख 84 हजार 521 पशुपालकों को 179 करोड़ 35 लाख रुपये की सहायता दी गई।
यह योजना कृषि प्रौद्योगिकी प्रबंधन एजेंसी – आत्मा द्वारा कार्यान्वित की जाती है।
योजना को 2021-22 में प्रारंभ कर 2013 करोड़ का प्रावधान किया गया है।
2022-23 में 213.57 करोड़ का प्रावधान किया गया था।
2022-23 के लिए संशोधित अनुमान 198.48 करोड़ था।
2023-24 में 213.57 करोड़ का प्रावधान किया गया है।

गुजरात में देशी गायों की संख्या 43 लाख 77 हजार गाय है। इनमें से केवल 1 लाख 84 हजार को 900 रुपये की सहायता दी गई है। जो 4 प्रतिशत की तरह है।

गाय पर व्यय अधिक है लेकिन पूर्ण प्राकृतिक खेती के लिए डांग जिले का चयन किया गया है लेकिन डांग जिले के केवल 13 हजार 480 किसानों को पूरी तरह से रसायन मुक्त 6 करोड़ 89 लाख रुपये का भुगतान किया गया है. डांग जिले के शत-प्रतिशत प्राकृतिक खेती होने पर पिछले साल 25 हजार गायों का कृत्रिम गर्भाधान किया गया।

गुजरात प्राकृतिक कृषि विकास बोर्ड की स्थापना के लिए 60 करोड़ रुपये का प्रावधान किया गया था।

गुजरात के 70% गांवों में किसानों द्वारा ऑप्टिकल फाइबर नेटवर्क का उपयोग किया जाता है।

राज्य के मुख्य सचिव राजकुमार ने कहा कि उन्होंने कलेक्टर्स-डीडीओ को आपूर्ति श्रृंखला की उचित और उचित व्यवस्था करने का सुझाव दिया ताकि प्राकृतिक कृषि उत्पादों को बेहतर बाजार मिल सके और प्राकृतिक कृषि उत्पाद अधिक क्रय शक्ति के साथ उपभोक्ताओं तक पहुंच सकें.
यानी गुजरात में जैविक खेती के लिए अभी तक कोई बाजार ढांचा नहीं है।

अतिरिक्त मुख्य सचिव, कृषि एवं किसान कल्याण विभागएक। क। राकेश ने बताया कि वर्तमान में गुजरात में चार लाख 32 हजार किसान प्राकृतिक खेती कर रहे हैं. राज्य सरकार ने 12 लाख 36 हजार किसानों को जैविक खेती का प्रशिक्षण दिया है। राज्य सरकार देशी गायों पर आधारित प्राकृतिक खेती करने के लिए गायों के रखरखाव के लिए 1 लाख 86 हजार किसानों को प्रति माह 900 रुपये दे रही है। डांग के अलावा, देवभूमि द्वारका, नर्मदा, गिर सोमनाथ और आनंद जिलों में अपेक्षाकृत अधिक किसान जैविक खेती कर रहे हैं।[:]