[:gj]ગુજરાતના લોકો ભરપૂર ખટ-મીઠી દ્રાક્ષ ખાય છે, પણ ખેતરમાં બગીચા નથી[:en]The people of Gujarat eat a lot of sour and sweet grapes, but there are no fields[:]

[:gj]દિલીપ પટેલ, 10 માર્ચ 2022

ગુજરાતમાં 4.33 લાખ હેક્ટરમાં ફળના બગીચા છે. પણ દ્રાક્ષના બગીચા ગુજરાતમાં નથી. એવી જાહેરાત કેન્દ્ર સરકારે કરી છે. દેશમાં 1.40 લાખ હેક્ટરમાં દ્રાક્ષના બગીચામાં 30 લાખ ટન દ્રાક્ષ પેદા થાય છે. ગુજરાતમાં 2 લાખ ટન દ્રાક્ષ વપરાય છે. છતાં દ્રાક્ષના બગીચાની ખેતી ગુજરાતમાં ન થતી હોવાનું જાહેર કરાયું છે.

ગુજરાતમાં દ્રાક્ષ માંડ 500 હેક્ટરથી વધારે પાકતી નથી. ગુજરાતમાં બધી જ દ્રાક્ષ મહારાષ્ટ્રથી આવે છે. જેની ગ્રાહક ખરીદ કિંમત 1.50 હજાર કરોડથી 2 હજાર કરોડ રૂપિયા થાય છે.

મીઠી મધુરી દ્રાક્ષ ખાવાની ઋતુ શરૂ થઈ છે. 2022માં ગુજરાતના લોકો મહારાષ્ટ્રની 2 હજાર કરોડની દ્રાક્ષ આ ઋતુમાં ખરીદ કરશે. તમામ દ્રાક્ષ નાસિકના ખેડૂતોની ખરીદવામાં આવે છે, મહારાષ્ટ્ર દેશની 80 ટકા દ્રાક્ષ પકવે છે. દેશની 70 ટકા દ્રાક્ષ નાશિકમાં ઉગાડવામાં આવે છે. જે ગુજરાતના લોકો વધારે ખાય છે.

ભારત વિશ્વના દસ દ્રાક્ષ ઉત્પાદકોમાંનું એક છે. વાવેતર વિસ્તાર ખૂબ જ ઝડપથી વધી રહ્યો છે. છેલ્લા ત્રણ દાયકામાં પંજાબ, હરિયાણા, રાજસ્થાન, દિલ્હી અને પશ્ચિમ ઉત્તર પ્રદેશમાં દ્રાક્ષની ખેતીમાં પ્રગતિ થઈ છે. પણ ગુજરાતમાં નથી થઈ. મહારાષ્ટ્ર, કર્ણાટક, આંધ્રપ્રદેશ, તમિળનાડુમાં પહેલાથી જ સારી ખેતી થાય છે.

 

ઉત્તર પ્રદેશ કરતાં પણ ગુજરાતમાં ફળોના બગીચા વધું છે. છતાં દ્રાક્ષના છૂટછવાયા ખેતરો જ છે.

એક એકર દ્રાક્ષમાંથી દર વર્ષે 6 લાખથી 7 લાખ રૂપિયાના વેચાણ સાથે 50 ટકા નફો રળી આપે છે.

પહેલા જૂનાગઢ જિલ્લામાં મોટા દ્રાક્ષના ખેતરો હતા. હવે તે નેસ્તનાબૂદ થઈ ગયા છે. ગુજરાતમાં પહેલાં આશરે 50.6 હેક્ટર વિસ્તારમાં દ્રાક્ષનું વાવેતર થયું હતું અને અગત્યનાં કેન્દ્ર જૂનાગઢ, માંગરોળ, અમરેલી, મુન્દ્રા, કચ્છ વગેરે હતાં. હવે દ્રાક્ષનું વાવેતર આર્થિક ર્દષ્ટિએ ગુજરાતમાં પોષણક્ષમ રહેલ નથી.

મહારાષ્ટ્ર સ્ટેટ ગ્રેપ ગ્રોવર્સ એસોસિએશન (MSGGA) દ્વારા જાન્યુઆરી માસ માટે પ્રતિ કિલો રૂ. 82, ફેબ્રુઆરી માટે રૂ. 71 અને માર્ચ માટે રૂ. 61નો ભાવ ખેડૂતોએ નક્કી કર્યો હતો.

2020-21માં, ભારતે 2.46 લાખ મેટ્રીક ટન  નિકાસ કરી હતી.

કેન્દ્ર સરકાર દ્રાક્ષની નિકાસ પર સબસિડી 3 ટકા છે.

એક એકરમાં લગભગ 1200-1300 કિલો દ્રાક્ષનું ઉત્પાદન થાય છે.

ગુજરાતમાં 20 વર્ષમાં ફળના બગીચાઓ 2.16 લાખ હેક્ટરથી વધીને 4.33 લાખ હેક્ટર થઈ ગયા છે. ઉત્પાદન 10 વર્ષમાં  30.63 લાખ ટનથી 3 ગણું વધીને 92.51 લાખ થયું છે. પણ દ્રાક્ષમાં ખેતી કરવા ખેડૂતો રાજી નથી. 22 ટનની ઉત્પાદકતા 19 ટન થઈ ગઈ છે.

મોદી દિલ્હી ગયા પછી ફળોની ઉત્પાદકતા સતત ઘટી રહી છે.

દ્રાક્ષના ઉત્પાદનમાં ભારત વિશ્વમાં 12મા ક્રમે છે. અહીં લગભગ 78 ટકા દ્રાક્ષ સીધા વપરાશ માટે ઉત્પન્ન થાય છે. કિસમિસ અને કિસમિસ 17-20 ટકા દ્રાક્ષમાંથી તૈયાર કરવામાં આવે છે. વાઇન 1.5 ટકા દ્રાક્ષમાંથી અને 0.5 ટકા દ્રાક્ષમાંથી જ્યુસ બનાવવામાં આવે છે.

મોટાભાગની દ્રાક્ષની નિકાસ થાય છે

ભારતમાંથી તાજા ફળોની નિકાસમાં પણ નોંધપાત્ર વધારો નોંધાયો છે. તાજી દ્રાક્ષ એ તમામ તાજા ખાદ્ય પદાર્થોની સૌથી મોટી નિકાસ છે. વર્ષ 2020-21 દરમિયાન ભારતમાંથી તાજા ફળોની કુલ નિકાસમાં તાજી દ્રાક્ષ અને અન્ય તાજા ફળોનો હિસ્સો 92 ટકા છે.

નખત્રાણા તાલુકાના નાનકડા ગામ એવા રામપર (રોહા) ગામમાં આઠ એકર ભૂમિમાં દ્રાક્ષનું વાવેતર કરીને પાટીદાર ઇશ્વરભાઇ સાંખલા વર્ષે 25-30 ટન ઉત્પાદન મેળવી રહ્યા છે. આવા ખેડૂતો ગણ્યાગાંઠ્યા છે.[:en]Dilip Patel, 10 march 2022
Gujarat has orchards in 4.33 lakh hectares. But there are no vineyards in Gujarat. Such an announcement has been made by the central government. The vineyards in the country produce 30 lakh tonnes of grapes in 1.40 lakh hectares. 2 lakh tonnes of grapes are used in Gujarat. However, it has been declared that grapes are not cultivated in Gujarat.
In Gujarat, grapes are grown in hardly more than 500 hectares. All the grapes in Gujarat come from Maharashtra. Its consumer purchase price ranges from Rs 1500 to Rs 2,000 crore.
The season of eating sweet grapes has started. In 2022, people of Gujarat will buy grapes worth Rs 2,000 crore from Maharashtra this season. All grapes are procured from farmers in Nashik, Maharashtra produces 80% of the country’s grapes. About 70% of the country’s grapes are grown in Nashik. Which the people of Gujarat eat more.
India is one of the ten grape producers in the world. The plantation area is growing very fast. Progress has been made in the cultivation of grapes in Punjab, Haryana, Rajasthan, Delhi and western Uttar Pradesh in the last three decades. But not in Gujarat. There is already good cultivation in Maharashtra, Karnataka, Andhra Pradesh, Tamil Nadu.

Gujarat has more orchards than Uttar Pradesh. Yet there are only scattered vineyards.
One acre of grapes gives 50 percent profit with sales of Rs.6 lakh to Rs.7 lakh per year.
Earlier Junagadh district had large vineyards. Now they are extinct. Grapes were earlier cultivated in Gujarat in an area of ​​about 50.6 hectares and the important centers were Junagadh, Mangrol, Amreli, Mundra, Kutch etc. Viticulture is no longer economically viable in Gujarat.
Maharashtra State Grape Growers Association (MSGGA) has given Rs. 82, for February Rs. 71 and Rs. The prices of 61 were fixed by the farmers.
India exported 2.46 lakh metric tonnes in 2020-21.
The central government subsidy on the export of grapes is 3%.
About 1200-1300 kg of grapes are produced in one acre.
In 20 years, orchards in Gujarat have grown from 2.16 lakh hectares to 4.33 lakh hectares. Production has tripled from 30.63 lakh tonnes to 92.51 lakh tonnes in 10 years. But the farmers are not ready to cultivate grapes. The productivity of 22 tonnes has gone up to 19 tonnes.
There has been a steady decline in the productivity of fruits since Modi moved to Delhi.
India ranks 12th in the world in grape production. About 78 percent of the grapes produced are for direct consumption. Raisins and raisins are prepared from 17-20 percent grapes. Wine is made from 1.5 percent grapes and 0.5 percent grape juice.
Most of the grapes are exported
There has also been a significant increase in the export of fresh fruits from India. Fresh Grapes are the largest exporter of all fresh foods. Fresh grapes and other fresh fruits accounted for 92 per cent of the total exports of fresh fruits from India during the year 2020-21.
By planting grapes in eight acres of land in Rampar (Roha) village, a small village in Nakhtarana taluka, Patidar Ishwarbhai Sankhla is getting 25-30 tonnes of yield per year. Such farmers are counted.[:hn]गुजरात के लोग खट्टे-मीठे अंगूर खूब खाते हैं, लेकिन खेतों में बाग नहीं हैं
(दिलीप पटेल)
गुजरात में 4.33 लाख हेक्टेयर में बाग हैं। लेकिन गुजरात में दाख की बारियां नहीं हैं। ऐसा ऐलान केंद्र सरकार की ओर से किया गया है. देश में अंगूर के बाग 1.40 लाख हेक्टेयर में 30 लाख टन अंगूर का उत्पादन करते हैं। गुजरात में 2 लाख टन अंगूर का इस्तेमाल होता है। हालांकि, यह घोषित किया गया है कि गुजरात में अंगूर की खेती नहीं की जाती है।
गुजरात में अंगूर मुश्किल से 500 हेक्टेयर से ज्यादा पकते हैं। गुजरात में सभी अंगूर महाराष्ट्र से आते हैं। इसका उपभोक्ता खरीद मूल्य 1500 से लेकर 2,000 करोड़ रुपये तक है।
मीठे अंगूर खाने का मौसम शुरू हो गया है। 2022 में गुजरात के लोग इस सीजन में महाराष्ट्र से 2,000 करोड़ रुपये के अंगूर खरीदेंगे। सभी अंगूर नासिक में किसानों से खरीदे जाते हैं, महाराष्ट्र देश के 80% अंगूर का उत्पादन करता है। देश के लगभग 70% अंगूर नासिक में उगाए जाते हैं। जिसे गुजरात के लोग ज्यादा खाते हैं।
भारत दुनिया के दस अंगूर उत्पादकों में से एक है। वृक्षारोपण क्षेत्र बहुत तेजी से बढ़ रहा है। पिछले तीन दशकों में पंजाब, हरियाणा, राजस्थान, दिल्ली और पश्चिमी उत्तर प्रदेश में अंगूर की खेती में प्रगति हुई है। लेकिन गुजरात में नहीं। महाराष्ट्र, कर्नाटक, आंध्र प्रदेश, तमिलनाडु में पहले से ही अच्छी खेती है।

गुजरात में उत्तर प्रदेश से ज्यादा बाग हैं। फिर भी केवल बिखरे अंगूर के खेत हैं।
एक एकड़ अंगूर से 6 लाख से 7 लाख रुपये प्रति वर्ष की बिक्री के साथ 50 प्रतिशत लाभ होता है।
पहले जूनागढ़ जिले में बड़े अंगूर के बाग थे। अब वे विलुप्त हो चुके हैं। अंगूर की खेती पहले गुजरात में लगभग 50.6 हेक्टेयर क्षेत्र में की जाती थी और महत्वपूर्ण केंद्र जूनागढ़, मंगरोल, अमरेली, मुंद्रा, कच्छ आदि थे। गुजरात में अंगूर की खेती अब आर्थिक रूप से व्यवहार्य नहीं है।
महाराष्ट्र राज्य अंगूर उत्पादक संघ (MSGGA) ने रु। 82, फरवरी के लिए रु। 71 और रु. 61 के दाम किसानों ने तय किए थे।
2020-21 में भारत ने 2.46 लाख मीट्रिक टन का निर्यात किया।
अंगूर के निर्यात पर केंद्र सरकार की सब्सिडी 3 फीसदी है।
एक एकड़ में लगभग 1200-1300 किलोग्राम अंगूर का उत्पादन होता है।
20 वर्षों में, गुजरात में बाग 2.16 लाख हेक्टेयर से बढ़कर 4.33 लाख हेक्टेयर हो गए हैं। 10 वर्षों में उत्पादन 30.63 लाख टन से तीन गुना बढ़कर 92.51 लाख टन हो गया है। लेकिन किसान अंगूर की खेती करने को तैयार नहीं हैं। 22 टन की उत्पादकता 19 टन हो गई है।
मोदी के दिल्ली जाने के बाद से फलों की उत्पादकता में लगातार गिरावट आ रही है।
अंगूर उत्पादन में भारत का विश्व में 12वां स्थान है। लगभग 78 प्रतिशत अंगूर का उत्पादन प्रत्यक्ष उपभोग के लिए किया जाता है। 17-20 प्रतिशत अंगूर से किशमिश और किशमिश तैयार की जाती है। वाइन 1.5 प्रतिशत अंगूर और 0.5 प्रतिशत अंगूर के रस से बनाई जाती है।
अधिकांश अंगूर निर्यात किए जाते हैं
भारत से ताजे फलों के निर्यात में भी उल्लेखनीय वृद्धि हुई है। ताजे अंगूर सभी ताजे खाद्य पदार्थों का सबसे बड़ा निर्यातक हैं। वर्ष 2020-21 के दौरान भारत से ताजे फलों के कुल निर्यात में ताजे अंगूरों और अन्य ताजे फलों की हिस्सेदारी 92 प्रतिशत रही।
नखतराना तालुका के एक छोटे से गाँव रामपर (रोहा) गाँव में आठ एकड़ भूमि में अंगूर लगाकर, पाटीदार ईश्वरभाई सांखला को प्रति वर्ष 25-30 टन उपज मिल रही है। ऐसे किसान गिने जाते हैं।[:]